Nikdy jsem nebyla vůbec technický typ a už od malinka jsem si nevěděla rady s ničím, co se týkalo techniky. Třeba, když jsme ve školce měli něco dělat. To byla muka pro mě. A taky mě nebavilo vůbec kreslit různé obrázky nebo vymalovávat. Nejhorší to bylo právě ve školce. Ve školce jsme vždycky dostali povinně nakreslit některé obrázky. A když jsem se dívala okolo sebe, tak všichni malé děti krásně a poctivě malovaly obrázky anebo si vybarvovaly různé omalovánky. Jenomže tohle nebylo vůbec pro mě a okolí si toho všimlo pozdě.
Mě to vůbec nebavilo. Vždycky jsem si říkala, jako tohle někoho může bavit, protože to je naprosto ztráta času. Navíc jsem to ani neuměla a sotva jsem dokázala nakreslit nějakou rovnou čáru nebo čtvereček anebo kolečko. A nebavilo mě to a moje máma si taky toho všimla. A říkala, že jsem asi nešikovná anebo líná. Později se ukázalo, že mi to absolutně nejde, tak mě to ani nebaví. Myslím si, že jsou jiné věci a obory, které mě nejvíce zajímají. Tak třeba hodně mě bavila četba a taky moc ráda píšu anebo se dívám prostě na filmy. No, já jsem prostě jiný typ člověka než všichni ti ostatní. A taky mi někdy nešlo zacházet dokonalé s počítačem.
A prostě technika není nic pro mě. Stačí mi, že mám doma základní spotřebiče, taková technika mi absolutně stačí. A stačí mi prostě pračka, sporák a lednička. Nic víc doma opravdu vážně nepotřebuji. Sice mám taky doma notebook, ale je to jen takový obyčejný notebook, který nestojí moc peněz. A mám ho hlavně na filmy nebo na to, abych si koupila něco online. A jiné velmi složité hry tam nehraji, protože vím, že pokud bych chtěla hrát nějaké hry, na které bych musela mít speciální notebook, který je herní. Ovšem takové herní notebooky stojí kolem třiceti tisíc korun, což mě se do toho investovat tolik peněz absolutně nechce.