Když jsem byl malý kluk, táta mi pořídil stolní hokej. Byla to plastová hra s hráči na hrací ploše, co byli obsluhováni kovovými táhly s pružinou, a dalo se tím užít spousta zábavy. Jenže já musel mít něco extra. Nespokojil jsem se s červenými a žlutými figurkami, musel jsem mít sady hráčů pro členské státy Mistrovství světa v ledním hokeji, což obnášelo malování dresů na tyto figurky speciálními barvami. Ale výsledek byl perfektní, měli jsme hráče Tre kronor, CCCP, Canada, Czechoslovakia a také Suomi. Přiznám se, že mi finští hokejisté přímo fascinovali. V tomto směru jsem na tom byl podobně jako Jaromír Jágr, ten také jako kluk fandil Finům a navíc jsme oba dva kladenští rodáci a přibližně stejně staří. O Finsku jsem ale toho mnoho nevěděl, ovšem kdyby mi někdo nabídl výlet do Helsinek nebo někam dál na sever, asi bych neodmítl.
V současné době už vím, že stěhování do Finska může také probíhat za polární kruh. A právě tam bych se vypravil v rámci stěhování nikoli v zimní sezóně, která nahrává lednímu hokeji, ale přesně v době opačné, tedy v létě. Využil bych polárního dne a teplého počasí, které snižuje pravděpodobnost komplikací v dopravě. Zároveň bych si dal pozor na stěhování o víkendech, kdy bývá v tyto dny zákaz vjezdu na dálnice pro kamiony nad 3,5 tuny. Zákaz může platit v různých zemích odlišně, chce to si zjistit podrobnosti a raději se stěhování v neděli, ve svátky, v sobotu a někdy i v pátek velkým obloukem vyhnout.
Nezapomínejte také, že stěhování do Finska je proces na dlouhou vzdálenost, a že by mělo proběhnout „na jednu dobrou“. Každý návrat se tu může pořádně prodražit a zkomplikovat. Velkou pozornost bych věnoval hlavně administrativním záležitostem, tedy novým dokladům, nájemním smlouvám, smlouvám s dodavateli energií a také souvislostem s parkováním stěhovacího vozidla.